23. Potrava včelstva, předávání informací o
zdrojích potravy mezi dělnicemi
Včely žijí ve velkých společenstvech, často v
uměle vyrobených úlech. V těchto úlech žijí tři druhy včel. Královna, trubci a
dělnice. Královna má za úkol pouze reprodukci. Trubci jsou samečci, kteří
královnu oplodní. Dělnice mají rozdělenou ostatní práci. Některé se starají o
královnu, jiné o trubce. Další část staví nové plástve. Včelky, které vidíme
poletovat venku, patří také mezi dělnice. Pilně sbírají z květů pyl, který je
základem potravy jak pro královnu tak i pro budoucí generaci, která se teprve
vyvíjí ve stádiu larvy. V zimním období se z pylu vytváří med, který slouží
včelám jako potrava přes toto chladné období. Včely hotový med ukládají do
pláství podobných těm, ve kterých se líhne nová generace včelstva.
Zdroje
živin
·
Pyl- zdroj bílkovin, minerálních látek, obsahuje menší množství tuků
a steroidy, které jsou za potřebí pro vznik tukových těles nebo při tvorbě
vajíček.
·
Nektar-
produkován nektárii. Je to cukerný roztok, slouží jako zdroj glycidů. Obsahuje
glukózu, fruktózu, sacharózu, stopové prvky. Včely konzumují nektar přímo, nebo
si dělají zásoby- většinu ho upravují enzymy (nejčastěji invertáza) a
z nektaru vzniká stabilní produkt, enzymy štěpí většinou sacharózy,
odpařuje se voda.
·
Medovnice- produkty mimokvětních částí, zdroj potravy.
Tukové těleso
Především
ve včelím zadečku najdeme roztroušené nepravidelné masy jemné, obvykle bílé
tkáně. Tvoří ji velký počet řídce nakupených buněk. Označujeme je jako tukové
buňky, nebo tukové tělísko. Jako rezervní tkáň slouží k ukládání živin, které
muže včela v daném okamžiku postrádat. Zatímco již dospělá včela ukládá do
tělíska přebytečné látky z hemolymfy, mladé včely vytvářejí v prvním týdnu
života tělísko, které obsahuje zásoby tuku a bílkovin. Zvlášť výrazné je to u
včel, které se vylíhly v pozdním létě nebo na podzim a nemusí se již starat o
plod. Jejich enormně velké tělísko s vysokým obsahem tuku a bílkovin (tukově- bílkovinné
tělísko), které se jim vytváří po spotřebování nadměrného množství pylu, jim
umožňuje krmení prvního jarního plodu.
Medový váček
Jde o hruškovitý orgán,
představující rozšíření trávicí trubice. Je velmi pružný: zcela naplněný má
objem 50 až 60 mm3 a jeho hmotnost je 40 až 70 mg. Do váčku uložený
nektar, medovici, krmivo a v neposlední řadě vodu přináší včela do úlu, část
spotřebuje k úhradě energie potřebné k vyhledávání potravy. Česlo plní úlohu
regulačního uzávěru mezi medovým váčkem a žaludkem. Tvoří je kalich směřující
do medového váčku složený ze čtyř chlopní. Umožňuje pohyb potravy z váčku do
žaludku, ale ne naopak. Tímto způsobem se v těle včely přesně odděluje to, co
bude stráveno a spotřebováno, od toho, co bude po inverzi uloženo do plástu.
Trávicí
soustava
Přesně řečeno, trávicí orgány
začínají již ústním otvorem na dolní straně hlavy. Za hltanem schopným nasávání
pokračuje dlouhý úzký jícen procházející krkem, hrudí a zadečkovou stopkou do
medového váčku, který je umístěn v přední části zadečku. Česlem prochází
potrava do žaludku, který má rovněž název střední střevo. Posledními částmi
trávicího systému je tenké střevo a vakovitý konečník (výkalový vak). Ten
vyúsťuje řitním otvorem, jenž je mezi žihadlem a posledním hřbetním článkem
zadečku.
Žaludek
umožňuje trávení potravy. Buňky žaludečních stěn, jejichž plocha je zvětšena
mnoha příčnými řasami, vylučují trávicí šťávy. Zpracované živiny pronikají
peritrofickou membránou a nejkratší cestou se žaludeční stěnou dostávají přímo
do hemolymfy včely. V tenkém střevě a konečníku se absorbuje především voda ze
střevního obsahu a vylučují zbytky. Rektální žlázy vyrovnávají v těle včely
bilanci voda - soli. Přisuzuje se jim vylučování sekretu sloužícího ke
konzervaci výkalu tlumením rozvoje hnilobných bakterií. V místě spojení mezi
žaludkem a tenkým střevem ústí do trávicí trubice množství tenkých trubiček -
Malpighiho orgány (určitá obdoba ledvin), které jako vylučovací orgány
zajišťují odstraňování nežádoucích produktů výměny látkové a solí z hemolymfy.
Pronikají v podstatě celým zadečkem a mají bezprostřední kontakt s volně
proudící hemolymfou. Odpadní látky vznikající při výměně látkové jsou
vyprazdňovány do tlustého střeva a jsou odváděny společně s výkaly
Způsob
předání informace o zdroji potravy
Dělnice stráví hodiny až dny hledáním nového zdroje nektaru,
avšak ostatní včely se objeví během několika minut. Jakmile první včela najde
nový zdroj, sděluje ostatním jeho směr a polohu pomocí tzv. tance.
Tanec probíhá na svislé straně plástu, odvrácené od Slunce.
Včela opisuje malý kruh, který několikrát přeruší a zavrtí se ve směru průměru
kruhu. Úhel průměru kruhu se svislicí udává ostatním včelám polohu nektaru.
Svislice je polohou slunečního azimutu, takže průměr kruhu ukazuje úhel, který
má svírat dráha letu s polohou Slunce. Úhel mezi trasou letu a směrem ke
Slunci se mění v průběhu dne, proto tančící včela zmenšuje postupně úhel,
když je ráno, a zvětšuje, když je
odpoledne.
Zpracovala:
Dana Drštková
3. roč. BO- FŽ